Poznejte historii vánočního stromu, který letos zdobí Kladno

Ilustrační foto
Autor: Město Kladno

Manželé Homerovi sázeli jedličku na své zahradě v Kačické ulici v Rozdělově zhruba před dvaadvaceti lety. Dnes majestátní strom, který za tu dobu vyrostl do výšky okolo 11metrů, se letos stal hlavním „hrdinou“ Kladenských Vánoc. Během slavnostního rozsvěcení na náměstí Starosty Pavla první adventní neděli na něm tradičně zavlála přání dětí z dětských domovů a azylových domů regionu Kladenska.

Pohádkovým vánočním stromem splněných přání Kladna se letos stala jedle ojíněná neboli Abies concolor. „Sázeli jsme jedli na zahradě našeho tehdy nově postaveného rodinného domu spolu s dětmi, v té době byly už větší. Máme jehličnanů na pozemku více, ale tento rostl odděleně, měl kolem sebe prostor, takže má krásný pravidelný tvar. Už v loňském roce nás město oslovilo, jestli bychom ho nechtěli věnovat pro Kladenské Vánoce, ale manželka se s ním ještě nechtěla rozloučit. My ho totiž každý rok také na zahradě rozsvěcovali a zhasínali na Tři krále. A jak rostl, přidávali jsme ozdoby, které tam pak zůstávaly celoročně. Vtipkovali jsme teď s manželkou, že ho městu darujeme i těmi našimi ozdobami, že bude kompletní. Ale nakonec jsme ho samozřejmě před příjezdem jeřábu a dřevorubce odstrojili. Ozdoby teď rozvěsíme na jiné stromy,“ prozradil příběh kladenské vánoční jedle Martin Homer. A s úsměvem dodal: „Odjezd naší jedličky jsme se všemi přítomnými, kteří neřídili, oslavili pořádnou slivovičkou. Všechno šlo velmi hladce, za hodinku byla na návěsu. Na její místo určitě zasadíme nový stromek. Jaký, to ještě nevíme. Možná opět jedli. A za dvacet let ji znovu darujeme městu. Na rozsvěcení v Kladně bohužel nejsme, ale určitě se hned po návratu na naši jedličku na náměstí Starosty Pavla půjdeme podívat a dáme si pod ní svařák.“

Jedle ojíněná se jako druh přirozeně vyskytuje například v pohoří na jihozápadě Severní Ameriky. Od Utahu, Arizony, Colorada přes jižní Kalifornii, Nové Mexiko až po severní Mexiko. Do Evropy se dostala v roce 1872 a od té doby patří mezi nejoblíbenější jedle. Má modrošedou barvu. Vánoční strom se letos rozsvítil se v neděli 26. listopadu v rámci slavnostního programu na úvod letošního adventního období. Prostřednictvím Pohádkového vánočního stromu splněných přání opět dostanou vánoční dárky děti z dětských domovů na Kladensku. Na náměstí Starosty Pavla je také opět umístěna sbírková Vánoční truhla, jejíž výtěžek také půjde dětským domovům.

Z historie vánočního stromu splněných přání

Vánoční strom splněných přání, jehož větve jsou každoročně obsypány psaníčky od dětí z dětských domovů regionu, se na náměstí před kladenskou radnicí rozsvěcuje od roku 2000. Tradice pečovat tímto způsobem v době vánočních svátků o opuštěné děti sahá do roku 1919.

„Tehdy 22. prosince brněnský novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek se dvěma přáteli nalezl při procházce v lese u Bílovic odložené děvčátko. Sedmnáctiměsíční holčičku pojmenovali Liduška a našli jí adoptivní rodiče. Jen pro zajímavost, o jak šťastnou událost šlo, dodávám, že zemřela ve věku 79 let na začátku ledna 1997,“ uvedl Zdeněk Kuchyňka ze Sládečkova vlastivědného muzea Kladno.

Po tomto zážitku Těsnohlídek přišel s nápadem vybudovat dětský domov a na jeho stavbu a provoz zajistit peníze sbírkou pod vánočním stromem vztyčeným na náměstí. „Tento zvyk viděl v Dánsku a rozhodl se přenést ho i k nám. V bílovickém polesí, kde byla odložená holčička nalezena, byl 6. prosince 1924 pokácen smrk. Po převezení do Brna se 13. prosince na náměstí Svobody rozzářil jako první Vánoční strom republiky. Dětský domov Dagmar (nazvaný podle dánské královny, dcery Přemysla Otakara I., známé svou dobročinností) byl otevřen v roce 1929. Iniciátor této dobročinné akce Rudolf Těsnohlídek se ale jeho otevření bohužel nedožil,“ dodal Kuchyňka.

V Kladně se Vánoční strom republiky vztyčoval od roku 1926 na Wilsonově náměstí (dnes náměstí Starosty Pavla) pod mariánským sousoším. Kolem něj byly zasazeny čtyři menší smrčky, jejichž vrcholy byly s tím uprostřed spojeny provazy, na nichž visely vlaječky. Ve větvích největšího smrku byly bílé, červené a modré žárovky. Směrem k budově Městské spořitelny (dnes Komerční banka) byly dva stožáry s věnci a státními vlajkami, mezi stožáry byla brána s písmeny ČSR z barevných žárovek a směrem k radnici bylo pódium pro hudebníky. Akce organizovaly Československý červený kříž, Okresní péče o mládež a Severočeská jednota. U Vánočního stromu republiky koncertovaly Kladenská filharmonie, Středočeská filharmonie a hornické kapely. Při koncertech probíhaly na náměstí veřejné sbírky, jejichž výsledek byl každý den oznamován. Ve Vlastivědném věstníku školních okresů slánského a kladenského najdeme informaci, že v roce 1927 bylo takto vybráno 18 000 Kč, které byly určeny na pomoc sirotkům a nemocným dětem.

„Stejně jako měla být po roce 1948 zapomenuta masarykovská první republika, přestaly se stavět i Vánoční stromy republiky. Na začátku padesátých let noviny psaly o tom, že pod vánočními stromy už není potřeba vybírat peníze na sociální péči pro chudé, protože tu mají všichni zajištěnu. A v roce 1952 byl tento zvyk vedením Komunistické strany Československa definitivně zakázán. Nakrátko byl obnoven v období pražského jara na konci 60. let, ale normalizaci 70. let nepřežil,“ připomněl ředitel Sládečkova vlastivědného muzea. „Výzdoba připomínající svou vnější podobou tradici Vánočních stromů republiky se znovu objevila v Kladně až v prosinci 1989, jak to dokládá fotografie zaplněného náměstí při návštěvě Václava Havla v Kladně 21. prosince,“ dodává ještě ředitel Kuchyňka.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele Měsíčníku Kladno. Titulek je redakční.