Barcalův dům s „léčivou“ studnou: Kladno pečuje o památku s neobvyklou fasádou

Ilustrační foto
Autor: Wikimedia Commons

Kladno činí první kroky jako nový vlastník budovy s nejkrásnější fasádní malbou v kladenských ulicích. Město letos zakoupilo dům U České koruny na třídě T. G. Masaryka čp. 499, v němž bývala nejstarší kladenská lékárna Václava Barcala. Motivací bylo především jeho zachování pro budoucí generace. „Jde o nádhernou budovu, kterou jsme měli dlouhá léta pronajatou a podařilo se ji odkoupit do majetku města. Díky tomu jsme mohli například rozšířit velmi oblíbené a navštěvované infocentrum. Kladeňákům ale i turistům a návštěvníkům našeho města tak můžeme nabídnout komfortnější služby,“ uvedl kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno). Významnou architektonickou památku čeká v dalších letech dílčí obnova a mnohdy i náprava zásahů z dob minulých.

Svou honosnou podobu získal dům v 19. století. Lékárník mag. farm. Václav Barcal, jeho tehdejší vlastník, přestavěl v letech 1891–1892 domek na tehdejší Dlouhé třídě v duchu české neorenesance. Povedlo se to náležitě. Návrhy pozoruhodné budovy, především nevšedního výstavního průčelí, pocházejí od c. k. odborného učitele na státní řemeslné škole na Kladně a stavitele Václava Krotkého.

Fasádu zdobí sgrafita s lékárnickými motivy, která vytvořil akademický malíř Josef Bosáček podle návrhů slavného českého malíře Mikoláše Alše. Figurální výzdoba znázorňuje např. sběr léčivých rostlin, předání receptu a výdej léku. Vlys pod hlavní římsou nakreslil prof. Pokorný. Zajímavý vstupní kamenný portál s reliéfem svatováclavské koruny vyrobila z jemného pískovce pražská kamenická firma Ludvíka Šaldy.

Budova je od 3. května 1958 kulturní památkou České republiky. V památkovém katalogu Národního památkového ústavu je evidována pod rejstříkovým číslem 33056/2-527. Je významná nejen z hlediska architektury, ale i jako doklad měšťanské kultury a podnikání na konci 19. století.

„Tam, kde nyní dům stojí, byly ve středověku hranice Kladna. Nemovitost máme zakreslenu již ve stabilním katastru z tereziánského mapování v 18. století. Od té doby se půdorys domu již nezměnil. Kdo přesně dům původně postavil, však nevíme, k tomu dokumenty nejsou,“ sděluje kladenská památkářka Barbora Dynka.

Možnost již pozdně středověké existence domu podle ní naznačuje zachovalé sklepení. „V podzemí středověkých domů často bývaly studny. Pro středověkého člověka byla voda nesmírně cenná. Vlastní studna také znamenala obrovskou výhodu v případě obléhání města. A právě studna se skrývá i ve sklepení historické kladenské lékárny.

Traduje se, že z ní lékárník Barcal čerpal vodu a prodával ji jako léčivou,“ vypráví památkářka. „Je škoda, že se nedochoval interiér Barcalovy lékárny. Z doby rekonstrukce v 19. století se však dodnes v prostorném bytě nad lékárnou zachovala velká skříň i původní interiérové dveře s taženými skly zdobenými leptanou technikou. Dále tu zůstala okna s řezbovanou korintskou hlavicí, která máme mimochodem ze stejného období i na Dělnickém domě, nebo původní dřevěné obložení pod okny.“

Vázy nahradí kopie, na řadě je atika

Město v uplynulých měsících vybudovalo novou vodovodní přípojku a dále se intenzivně seznamuje s technickým stavem budovy. Obdivuhodná sgrafita na fasádě již byla dvakrát odborně restaurována. Naposledy v roce 2014 malířem a restaurátorem Petrem Hamplem.

Doposud jsou tedy v celkem dobré kondici. Na co se však město musí prioritně zaměřit, je problematická atika. Jde o ozdobné architektonické prvky nad úrovní střechy, které jsou nejvíce vystaveny povětrnostním vlivům.

Na konci října již město nechalo z plošiny odborně demontovat ozdobné vázy na atice, které byly ve velmi špatném stavu.

„Původně byly kamenné, ale v minulosti prošly nesprávnými opravami. Byly například slepovány cementem, zpevňovány drátem a podobně. Originály se tak nedají zachránit. Vázy si nyní odvezla odborná firma, která se zaměřuje na obnovu památek. Přes zimu budou podle dochovaných prvků zhotoveny kopie a na příští rok se plánuje obnova atiky. Při ní by se i ozdobné vázy měly opět vrátit na svá původní místa,“ sdělila památkářka.

Při demontáži váz z podstavců se také zjistilo, že celá atika je ve velmi špatném stavu. Její restaurování – včetně sgrafit – bude dalším úkolem města. „V současnosti se zpracovává restaurátorský záměr. Během příštího roku tak u domu zřejmě vyroste lešení. Vše bude samozřejmě záviset na financích,“ informovala o záměrech Barbora Dynka.

V upravených prostorách bývalé lékárny se mezitím usídlilo městské informační centrum, které tak získalo důstojnější zázemí. Sídlí zde i výtvarný ateliér projektu Kladno seniorům.

Text byl převzat z Měsíčníku města Kladna se souhlasem vydavatele.