Tomáš Staněk: Věřím, že už jsem součástí kladenské sportovní rodiny

Ilustrační foto
Autor: Wikimedia Commons

Kladenští atleti byli při vyhlášení Sportovce města Kladna v divadle hodně vidět. A nejvíc ten největší a nejsilnější z nich. Koulař Tomáš Staněk totiž ovládl kategorii dospělých jednotlivců. Právem. Vždyť loni vybojoval na halovém evropském šampionátu bronzovou medaili, k tomu přidal i svůj osmý český mistrovský titul v řadě a hodně pomohl také A. C. Tepo Kladno, za které už několik let závodí v extralize mužů.

Co pro vás ocenění v anketě Sportovec města Kladna znamená?

Vážím si toho hrozně moc. Trošku mě to překvapilo, protože samozřejmě vím, že na Kladně frčí hokej, takže jsem čekal, že si cenu odnese nějaký hokejista. O to víc mě těší, že se atletika dostala trošku na výsluní a jsem rád, že aspoň takhle mohu vracet podporu klubu A. C. Tepo Kladno. A také tímto způsobem třeba trochu atletiku pozvednout, protože oni hodně pomáhají mně. Zmínil bych třeba naše tréninky, kdy třeba potřebujeme změnit lokaci a tady na Kladně v tom případě vždycky najdeme skvělé zázemí. S tím jsme opravdu maximálně spokojeni.

Při slavnostním večeru v kladenském divadle atletika vyloženě zářila.Oceněno bylo několik členů klubu a vy jste cenu dostal od oštěpařské světové legendy Barbory Špotákové...

My se s Bárou známe hrozně dlouho, na Dukle jsme se potkávali roky a je moc fajn, že jsme vlastně vzešli z jedné haly, z jednoho klubu. Oba jsme vrhači, takže jsme se potkávali také při soustředěních a závodech. Člověk potom společně zažívá to dobré, ale i to těžší. A když víte, že vám dotyčný přeje, tak je to pochopitelně lepší.

Já byl u pár Bářiných úspěchů na tribuně a jsem moc rád, že jsem to stihl. Celkově máme všichni vrhači mezi sebou vřelejší vztah, vždyť i já dříve házel oštěpem. O to víc potěšující bylo, že mi cenu předala právě Bára.

Podobných galavečerů už jste v životě asi zažil hodně. Jak si vede Kladno ve srovnání s ostatními anketami?

Opravdu jsem jich zažil hodně. A tady se mi to moc líbí. Dneska jsem se tady v kladenském divadle ocitl v obležení super úspěšných sportovců, legend. Třeba když mluví pan František Kaberle starší, dýchne to na vás. Vzpomínaly se tady ikony kladenského sportu, připomínala velká historie. A to není poučné jen pro ty malé kluky, třeba hokejisty, ale i pro mě. I když já toho už také zažil dost. A když o sportu mluví pan primátor, je jasně vidět, že to není jen póza, ale že má sport opravdu rád a má tady mezi sportovci kontakty a má to daleko širší význam, než kdyby v tom byla jen politika. Věřím, že i já už jsem součástí kladenské sportovní rodiny. Myslím to upřímně, i když nejsem úplně rodák. Ale bydlel jsem v Úhonicích, což je kousek za Unhoští.

Čeká vás „domácí“ mítink Kladno hází a v srpnu mistrovství Evropy v Birminghamu. Jak se na něj těšíte?

Jsem upřímně rád, že po operaci, kterou jsem podstoupil, by pro mě měl být zahřívací mítink Memoriál Josefa Odložila. Na Kladně už bude můj výkon, doufám, mít stoupající tendenci. A do Birminghamu se samozřejmě těším. Letos jsem plánoval vynechat halu, abych si udělal hlad na léto, protože samozřejmě už toho za sebou mám spoustu a jedete furt ten samý kolotoč. Občas pak není úplně od věci si nějaký termín uvolnit. Tady byl navíc potřeba čas na ten lékařský zákrok. Teď myslím, že jsem mentálně připravený a hladový jít do závodů.

Text byl převzat z Měsíčníku města Kladna se souhlasem vydavatele.