Rozhovor: Školy z Kladenska se spojují pro kvalitnější vzdělávání

Ilustrační foto
Autor: Wikimedia Commons

Více než 100 škol napříč Kladenskem od roku 2016 vzájemně spolupracuje v rámci projektu Místní akční plán rozvoje vzdělávání (MAP) podporovaného Evropskou unií. Kladenský tým akčního plánování ve vzdělávání spolupracuje se školami mateřskými, základními, veřejnými i soukromými, městskými i obecními. Zapojeno je již 93 % školských zařízení. MAP si tak získal pevné postavení, což přispívá ke zlepšování kvality vzdělávání v regionu. Od ledna započne již čtvrtý běh rozvojových aktivit. O velmi úspěšné spolupráci škol jsme si povídali s projektovou manažerkou Jitkou Placatovou.

Ovlivňuje MAP život škol, či ony ovlivňují práci vašeho týmu?

Je to oboustranný proces. Tým MAP připravuje konkrétní nabídku setkávání, vzdělávání pedagogů a školy nám naopak při těchto příležitostech prozradí, co je trápí, v čem potřebují poradit. To se promítá do plánování dalších akcí projektu.

Důležitou aktivitou pro pedagogy – a nejen pro ně – je osobní meziškolní setkávání u kulatých stolů, pracovní skupiny, kam školská zařízení vysílají své zástupce. Během nich se pak shodnou na nějakém tématu k řešení. Někdy k plánování používáme i dotazníkovou formu. Vytváříme tak prostor pro partnerství, možnosti pro sdílení informací a zkušeností, porovnávání cest v práci s dětmi. V současné době je třeba velmi aktuální výuka dětí s odlišným mateřským jazykem.

A na základě zjištění potřeb pedagogů chystáme již druhé vzdělávání na téma prevence kyberšikany. Probereme například, co se děje na TikToku, co jsou tzv. challenge, které vedou děti k sebedestrukčnímu chování atd.

Příklady z dobré i špatné praxe se člověk učí nejlépe, nejsnáze.

Inspirací pro nás třeba byl i požadavek škol na řešení nedostatku informací o nabídce středních škol v regionu. Tým MAP, který pracuje při Statutárním městě Kladně, pak pro všechny uspořádal návštěvy školáků na středních školách, tzv. projektové dny. Doslova si sáhli na výukový proces, montovali potrubí a pilovali na průmyslové škole a odborném učilišti, na stavební škole navrhovali osvětlení, na hotelové připravovali koktejly nebo vařili a tak podobně. Žádný popis na webových stránkách nenahradí možnost něco si vyzkoušet a zjistit, zda chci vědět více či zda mě inspiruje něco úplně jiného.

Pokrývá MAP třeba i kulturní a knihovnickou oblast?

Malé a vzdálenější školy řeší finanční a organizační překážky na cestě za divadlem.

Domluva s Městským divadlem Kladno i Divadlem Lampion a finanční podpora projektu umožňuje zhlédnout představení i dětem, pro která by jinak byla nedostupná. Spolupracujeme s oběma knihovnami ve městě, přivádíme do nich školy, které jejich služeb a projektů dosud nevyužívaly. Málokdo třeba ví, že i vědecká knihovna, která je v povědomí veřejnosti spojena vesměs se staršími studenty a dospělými, pořádá zajímavé programy také pro malé čtenáře na cestě k pohádkám, k odborné knize či k práci se zdroji.

Jsou školy ochotné a otevřené spolupráci?

Ne všechny školy se do spolupráce hrnou, často je tíží potřeba nezameškat vyučování, splnit náročné výukové cíle. My je ale od práce nechceme odvádět, ale vhodně ji doplňovat, motivovat k ní. Například již dvakrát za historii MAP jsme se zájemci ze škol Kladenska navštívili školu v Chrudimi. Většina účastníků si našla poznatek z tamní praxe, který by chtěla vyzkoušet. Ať už to bylo v projektovém vyučování, práci se sešitem při písemném opakování či při budování zájmu dětí o výuku tím, že ji mohou ovlivňovat. Zapojené školy jsou aktivní. Absenci dětské recitační soutěže v regionu vyřešily například paní učitelky z pracovní skupiny čtenářské gramotnosti uspořádáním nultého ročníku soutěžní akce Potichu i nahlas. Věříme, že bude pokračovat.

Spolupracujete pouze se školami?

Také s knihovnami, divadly, pedagogicko-psychologickými poradnami, centry pro podporu integrace cizinců, odbornými lektory, odborníky na vzdělání, veřejnými a vzdělávacími institucemi, s preventisty státní policie atd. Aktivity pak konzultujeme nejen s pedagogy, ale i s rodiči. Jeli to možné, mnohdy se doptáváme také dětí. Tak jsme se například dozvěděli, že děti nejvíce v knihovně překvapily knihy. To zas překvapilo nás. (úsměv) Připouštím, že zapojit rodiče je složitější, přestože školy pořádají například rodičovské kavárny, odpoledne s rodiči či schůzky na různá témata. Třeba na přípravu přestupu dítěte z MŠ do ZŠ. Abychom v MAP pomohli, uspořádali jsme v říjnu konferenci pro rodiče žáků 8. a 9.tříd s tématem výběru střední školy a rozhodování o budoucím povolání. Účastnila se téměř stovka rodičů, což nás potěšilo.

Co se změnilo díky MAP na našem území?

Školy – i ty menší obecní – se díky MAP především naučily společně hledat řešení problémů, sdílet poznatky třeba ze strategického plánování, řízení škol či vývoje legislativy. Budujeme vztahy, to je nedocenitelný výsledek. Pozorujeme třeba, že se pozvolna rozpouští rivalita mezi základními školami v Kladně, které si dosud pevně chránily své „know-how“. Otevírají se výměně zkušeností. Například základní škola Vašatova a základní škola Moskevská si v oblasti informatiky – a pravděpodobně nejen zde – vyměňují zkušenosti se švermovskou školou v Jiráskově ulici, která jde v mnohém v této oblasti průkopnickou stezkou. Neméně důležité je, že školy díky MAP šetří finanční prostředky potřebné na vzdělávání arozvoj pedagogů, protože vrámci projektu jsou pro ně všechny aktivity bezplatné.

Jaké připravujete aktivity pro dvouletý MAP IV, který začíná v lednu?

Oblíbené je třeba setkávání s logopedy, neboť vysoké procento dětí přichází do škol se zátěží špatné výslovnosti. Plánujeme zopakovat i projektové dny na středních školách nebo diskuse pro prevenci syndromu vyhoření. Přínosná jsou setkávání pedagogů s IT odborníky, kteří je učí využívat ve výuce mobilní aplikace a tablety atd. Pokrok nezastavíme aškoly sním musejí držet krok. Připravovaných aktivit je samozřejmě
mnohem více…

Článek byl převzat z Měsíčníku Kladno se souhlasem vydavatele. Titulek je redakční.