Z Kladna až na Mezinárodní vesmírnou stanici. Místní vědci vyvíjejí technologie pro astronauty

Ilustrační foto
Autor: Měsíčník Kladno

Kladno není jen městem sportu, kultury a průmyslu. Díky Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT vznikají ve městě také technologie, které mohou v příštích letech pomáhat astronautům při dlouhodobých kosmických misích. Vědecká skupina biomechaniky a asistivních technologií zde koordinuje vývoj experimentu AstroMoWe, který byl vybrán pro připravovanou vesmírnou misi českého astronauta Aleše Svobody. Patří tak mezi třináct českých experimentů schválených Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

Kosmický výzkum představuje absolutní technologickou špičku. Každé zařízení určené k použití ve vesmíru musí splnit mimořádně přísné požadavky na bezpečnost, spolehlivost, přesnost i odolnost. Právě proto je účast na vývoji experimentů pro Mezinárodní vesmírnou stanici nejen velice prestižní záležitostí, ale také potvrzením vysoké úrovně výzkumu, inovací a technologií vyvíjených vKladně.

Cílem projektu AstroMoWe je sledovat, jak beztížný stav ovlivňuje pohyb, svalovou aktivitu a celkový fyzický stav astronautů během pobytu ve vesmíru. Získaná data pomohou lépe pochopit změny, které lidské tělo v kosmu prodělává, a přispějí k vývoji nových metod monitorování zdravotního stavu nejen astronautů, ale také pacientů a sportovců na Zemi.

„Technologie, které dnes připravujeme pro vesmírné mise, nacházejí uplatnění také v medicíně, rehabilitaci, armádě nebo při monitorování pracovníků ve velmi náročných podmínkách. Kosmický výzkum posouvá hranice poznání i technologií a výsledky se následně vracejí do běžného života. Právě propojení základního výzkumu s praktickými aplikacemi je jednou zhlavních priorit našeho týmu,“ říká vedoucí vědecké skupiny docent Patrik Kutílek. Než se technologie dostanou na oběžnou dráhu, musejí projít náročným testováním.

Významnou součástí vývoje jsou proto expedice do prostředí, která co nejvíce připomínají podmínky budoucích vesmírných misí. Jedním z klíčových kroků byla účast doktoranda Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT Marka Sokola na expedici na antarktickou stanici Johanna Gregora Mendela, organizovanou v rámci Českého antarktického výzkumného programu Masarykovy univerzity. Během expedice testoval zařízení vyvinutá právě v Kladně a současně sledoval fyziologické reakce členů expedice v extrémních podmínkách. Zkušenosti získané v Antarktidě dnes přímo přispívají k přípravě experimentu AstroMoWe pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Vedle Antarktidy využívá tým k testování vyvíjených technologií také analogové mise, například podvodní laboratoř Hydronaut DeepLab nebo projekt APICES simulující izolaci a dlouhodobé vesmírné expedice.

Každé z těchto prostředí přináší nové poznatky o fungování člověka v extrémních podmínkách a pomáhá připravit technologie pro skutečné kosmické mise. Výzkum vědecké skupiny se přitom neomezuje pouze na experiment AstroMoWe. Ve spolupráci s českými i mezinárodními partnery se tým dlouhodobě věnuje také komplexnímu hodnocení zdravotního stavu astronautů a kandidátů na astronauty.

V této oblasti úzce spolupracuje s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTVS UK) a Vojenskou lékařskou fakultou Univerzity obrany (VLF UO), které přispívají do společného výzkumu svými odbornými znalostmi v oblasti fyziologie zátěže, sportovní medicíny a hodnocení fyzické výkonnosti.

Výzkumníci sledují změny pohybových schopností, svalové aktivity, rovnováhy, srdečně-cévních funkcí i dalších fyziologických parametrů během výcviku. Ve sledování budou pokračovat i bezprostředně před kosmickým letem a po návratu na Zemi. Zvláštní pozornost věnují dopadům beztížného stavu na lidský organismus a mechanismům adaptace na prostředí s nulovou tíží. Tyto poznatky budou využitelné nejen při budoucích pilotovaných misích k Měsíci a Marsu, ale také při vývoji nových diagnostických, preventivních a rehabilitačních postupů vběžné medicíně.

Zařazení experimentu AstroMoWe mezi projekty doporučené ESA představuje významné mezinárodní ocenění práce českých vědců. Experiment vzniká díky spolupráci odborníků z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, dalších českých i zahraničních výzkumných institucí, průmyslových partnerů a specialistů z oblasti kosmických technologií. Pokud vše půjde podle plánu, technologie vyvinuté v Kladně budou součástí mise kosmonauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici v roce 2027. Mise Aleše Svobody bude významným milníkem české kosmonautiky a věříme, že ji budou se zájmem sledovat také Kladeňáci, kteří se mohou stát svědky toho, jak se technologie vyvíjené v jejich městě dostávají až do vesmíru.

Máte zájem o spolupráci nebo studium v oblasti kosmického výzkumu? Především studenty z Kladna a okolí rádi přivítáme v našem týmu. Více informací naleznete na https://astromowe.eu/. Nebo nás kontaktujte na adrese patrik.kutilek@cvut.cz.

Velké poděkování patří iniciativě Česká cesta do vesmíru, Ministerstvu dopravy České republiky, Evropské kosmické agentuře (ESA), České kosmické kanceláři a všem akademickým i průmyslovým partnerům, kteří společně podporují rozvoj českého kosmického programu.

Text byl převzat z Měsíčníku města Kladna se souhlasem vydavatele.