Školy Kladenska se chtějí zlepšovat: Moderní metody, duševní zdraví a podpora individuálního rozvoje

Ilustrační foto
Autor: Jazyková škola s Bárou

Jaké jsou největší výzvy aúspěchy základních škol v regionu? Na tuto otázku odpovědělo dotazníkové šetření, do kterého se zapojilo 35 základních škol – 15 z Kladna a 20 z okolních obcí. Cílem bylo zjistit, v jakých oblastech vzdělávání školy potřebují pomoci, kde vidí prostor ke zlepšení a co se jim naopak daří. Průzkum se uskutečnil v rámci projektu Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání (MAPIV), který Kladno realizuje téměř deset let.

Z šetření vyplynula řada pozitivních zjištění. Jedním z nich je široké využívání moderních didaktických forem, a to ve všech školách regionu. Školy kladou důraz na neustálý rozvoj vzdělávání. Zapojují žáky do projektového vyučování a intenzivně rozvíjejí také mimoškolní výuku.

„Díky výuce mimo školu posilujeme pozitivní vztah žáků k přírodě, posilujeme jejich zdraví a vedeme je k přirozenému pohybu,“ uvedla ředitelka jedné dotazované školy. Školy v regionu se také věnují různým aktivitám, jako jsou exkurze, návštěvy muzeí, kin a divadel. Úzce spolupracují s odborníky z různých profesí – např. s hasiči, ředitelem ZOO, kynology či odborníky z oblasti kyberšikany.

Využívání technologií, jako jsou interaktivní tabule, notebooky, tablety a roboti, je čím dál častější. Některé školy však čelí rozpočtovým výzvám. „Kvůli nedostatku finančních prostředků škola disponuje jen omezeným množstvím kusů některých zařízení,“ uvedla jedna ze škol. Aktuálně se projevuje rostoucí zájem o oblast umělé inteligence, což souvisí s potřebou posílit dovednosti v práci s technologiemi. A to jak pedagogů, tak žáků.

Jaké jsou největší výzvy aúspěchy základních škol v regionu? Na tuto otázku odpovědělo dotazníkové šetření, do kterého se zapojilo 35 základních škol – 15 z Kladna a 20 z okolních obcí. Cílem bylo zjistit, v jakých oblastech vzdělávání školy potřebují pomoci, kde vidí prostor ke zlepšení a co se jim naopak daří. Průzkum se uskutečnil v rámci projektu Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání (MAPIV), který Kladno realizuje téměř deset let.

Průzkum dále odhalil několik oblastí, v nichž regionální školy potřebují podporu a zlepšení. Mezi hlavními problémy, které identifikovaly, se opakuje nedostatek materiálního vybavení a nedostatečný prostor: „Máme tři třídy, do kterých se vejde maximálně 12 žáků. Pedagogicky bychom zvládli větší počet, ale prostorově se dál rozvíjet nemůžeme,“ uvedla jedna ze škol.

Školy zdůrazňují potřebu zlepšit komunikaci a spolupráci s rodiči, žáky i mezi učiteli samotnými. Další oblastí ke zlepšení je individualizace výuky, tedy přizpůsobení vzdělávání potřebám každého žáka.

„Individualizovaná výuka je fajn, ale v praxi ji lze ve třídě s 25 dětmi realizovat jen velmi omezeně,“ konstatovala jedna ze škol. „Nejvíce jsme se individualizované výuce přiblížili v době distanční výuky, Školy Kladenska se chtějí zlepšovat: Moderní vzdělávací metody, duševní zdraví a podpora individuálního rozvoje kdy bylo možné více se věnovat individuálním potřebám žáků,“ uvedla jiná škola.

„Zásadním tématem je také podpora duševního zdraví nejen učitelů, ale také žáků. Stres, vyhoření, úzkosti a další psychické problémy mohou zásadně ovlivnit kvalitu výuky a učení se. Školy by uvítaly užší spolupráci s psychology, speciálními pedagogy a neziskovými organizacemi, které se věnují duševnímu zdraví,“ podotýká Tereza Trgyňová, specialistka strategického plánování MAP IV. Průzkum ukázal, že základní školy v regionu čelí řadě výzev, ale také dosahují významných úspěchů.

Aktivně usilují o rozvoj vzdělávání a využívají maximální možné spektrum moderních didaktických forem. Výsledky šetření budou dále rozpracovány a poslouží jako podklad pro další kroky pro rozvoj školství v regionu.

Text byl převzat z měsíčníku města Kladna se souhlasem vydavatele.