Unikátní laserová technologie poprvé pomáhala na Kladně při restaurování kamenných ozdob budovy gymnázia

Ilustrační foto
Autor: Gymnázium Kladno

Město Kladno zajistilo v posledních letech pod dohledem památkářů několik zásadních rekonstrukčních prací na historickém objektu gymnázia. S ohledem na bezpečnost studentů i kolemjdoucích patří jistě k nejvýznamnějším restaurování a statické zajištění těžkých kamenných ozdob na štítech budovy. V závěrečné etapě byla ke konci loňského roku na Kladně poprvé použita špičková laserová technologie.

Kladenské gymnázium je velmi hodnotnou památkou města Kladna. Výuka zde probíhá již od roku 1905, a tak v loňském roce škola oslavila 120 let své existence.

Za ta léta jí prošlo mnoho významných či známých osobností, například jeden ze zakladatelů moderní architektury v Japonsku Antonín Raymond, spisovatel Vlastimil Vondruška, brigádní generál Jaroslav Selner, brigádní generál a vojenský lékař Michal Baran, dále filmový režisér Saša Gedeon, česká koreanistka a spisovatelka Nina Špitálníková nebo hokejový brankař Milan Hnilička.

Město Kladno nechalo na budově gymnázia v uplynulých letech provést několik velmi potřebných zásahů. Především výměnu střešní krytiny nad jižním křídlem, repase oken nebo výměnu vodovodního potrubí. Mezi nejsledovanější však jistě patří oprava akrotérionů, tedy ozdobných architektonických prvků na vrcholech štítů budov.

„Rekonstrukce postupně probíhala již od léta 2023, kdy jeden z těžkých bloků odpadl do přilehlého parku. Tyto kamenné ozdoby byly kdysi vyrobeny z jemnozrnného hořického pískovce, který bohužel snáze podléhá povětrnostním vlivům. Integrita ozdob byla narušena i takzvanými černými krustami, které na kámen negativně působily. Tyto vrstvy vznikaly především v důsledku zplodin těžkého průmyslu, který hrál na Kladensku prim po celé 20. století,“ upozornila Barbora Dynka z památkové péče Magistrátu města Kladna.

V první etapě byl zajištěn kamenný kříž nad severním štítem bývalé kaple. Tehdy proběhla nejnáročnější oprava, kdy muselo být odtržené rameno za pomoci jeřábu opět vyzdviženo nahoru a odborně připevněno zpět ke kříži. Jednalo se o obdivuhodnou práci restaurátorů. Svědčí o tom i skutečnost, že je po dvou letech akroterion stále jako nový.

Práce pokračovaly v roce 2024, kdy Kladno nechalo preventivně opravit i kamenné ozdoby umístěné na východ, tedy ve směru sídliště Václava Rabase. „Vesměs byly v poměrně dobrém stavu, bez známek statických trhlin či poruch. Pouze na několika místech došlo k erozi pískovce a drobným dutinám. Oba kamenné ornamenty byly očištěny od mechů a černých krust, následně zpevněny a lokálně doplněny umělým kamenem. Poté byla provedena barevná retuš a na závěr ošetření speciálními nátěry proti růstu biologických škůdců a působení srážkové vody,“ vypočítává kladenská památkářka.

Místo invazivních chemikálií šetrný laser V loňském roce 2025 přišla na řadu závěrečná etapa restaurování. Jako první byl zajištěn akrotérion nad západním štítem budovy, tedy nad vstupem do dvora gymnázia. Tento kamenný ornamentální prvek byl v nejlepším stavu, neměl žádné trhliny, byl však zčernalý usazeninami průmyslových zplodin.

„Restaurátoři se zde rozhodli použít novou šetrnou metodu odstraňování černých krust za pomoci laseru. Můžeme být hrdí, že byla právě na Kladně tato inovativní technologie použita. Stalo se tak navíc záhy poté, co jí byl očištěn olomoucký Mariánský sloup, který je chráněný vrámci UNESCO. Laser dokáže efektivně rozrušit odolné krusty, a to při minimálním úbytku původního materiálu. Zároveň není kámen vystaven působení chemických látek, které se dosud musely k odstranění nánosů používat. Tato technologie tak lépe pomáhá zachovat původní hmotu památky,“ zdůraznila Barbora Dynka.

Jako poslední byl restaurován kamenný kříž nad jižním štítem bývalé kaple. Na restaurátory zde čekalo nejvíce práce. Přestože je všech pět akrotérionů v podstatě ze stejného kamene i ze stejného kamenolomu, každý stárnul trochu jinak. Jižní kříž neměl sice žádné trhliny a větší poruchy, v jeho případě však došlo k obrovskému celkovému úbytku povrchu kamene a vytvoření mohutné vrstvy černých krust.

Tyto nánosy musely být opakovaně postupně odstraňovány anásledně byl povrch kříže ve velké míře doplňován umělým kamenem. Bohužel se restaurování protahovalo, a to i z důvodu proměnlivého podzimního počasí. „Veškeré práce byly prováděny na místě ve výšce asi dvaceti metrů a mnoho restaurátorských procesů vyžaduje, aby nepršelo. Přes řadu překážek však bylo dílo v polovině loňského listopadu dokončeno. A výsledek je bezesporu obdivuhodný,“ konstatovala magistrátní památkářka.

Text je převzat z Měsíčníku města Kladna se souhlasem vydavatele.