Nezapomenuté stopy první republiky na Kladně

Ilustrační foto
Autor: Draceane, Wikipedia

Lipky republiky rostou z nadšení z prvních dnů svobody. Letos si výročí vzniku Československa, ale i památný 17. listopad 1989 připomeneme květinami u nového pomníku, pamětní deskou Josefu Kemrovi i publikací s názvem Kladno Story – příběh města.

Kladno patřilo mezi města, která se k nově vzniklému Československu přihlásila bezprostředně po vyhlášení samostatného státu 28. října 1918. Právě v tento den byl ve městě ustaven národní výbor vedený MUDr. Ignácem Hajnem, který převzal správní pravomoci ve městě. Místní obyvatelé vnímali vznik republiky jako naplnění snahy o politickou i národní svobodu a podpořili ho mohutným veřejným shromážděním.

Hned o rok později první výročí svobody a společného státu Čechů a Slováků zpečetili symbolickým gestem. Vysadili takzvané lipky republiky. Pamětní místo se nachází ve Školské ulici a připomíná dobu, kdy výsadba stromů představovala jeden z nejčastějších projevů občanské hrdosti. Dnes už k prvním tzv. lipám svobody či lipám republiky vysadili obyvatelé Kladna další památné stromy, které nejsou pouze součástí městské zeleně, ale i živou připomínkou jedné z nejvýznamnějších událostí moderních českých dějin.

Pietní akty k připomínce významných událostí V letošním roce je na říjen v Kladně v souvislosti s výročím založení Československé republiky připraveno hned několik akcí. V úterý 20. října se v 10.00 uskuteční pietní akt na nám. Svobody. Poprvé slavnostně položíme květiny u nově vybudovaného pomníku padlých v 1. světové válce. Ten na náměstí nahradil monument z 90. let 20. století, který byl již v havarijním stavu. Pietní akce se zúčastní krojovaní zástupci vlasteneckých spolků, ale i studenti a žáci středních a základních škol. Jste srdečně zváni.

Ve stejný den v 15.15 bude poté před budovou Městského divadla Kladno odhalena pamětní dlaždice, tentokrát nezapomenutelnému herci a oběti náboženské nesvobody Josefu Kemrovi, který byl v kladenském činoherním souboru v angažmá v letech 1945–1947. Na akci se opět zásadně podílejí studenti i pedagogové Gymnázia Kladno. Skupina malířek a malířů vytvořila výstavu mapující různé životní situace Josefa Kemra. K vidění bude po dobu jednoho měsíce v Městském divadle Kladno.

Dále vzniká o osudu uznávaného herce komiks ilustrovaný studentkou gymnázia. Ilustrace doplní odborný text dějepisářky Adély Vaníkové a knihovnice Marcely Šmejkalové. Již popáté věnuje Gymnázium Kladno rovněž zmíněnou pamětní dlaždici k umístění před divadlo. Završuje tak svůj cíl připomenout herce a herečky perzekvované totalitními režimy ve 20. století.

Od 7. října je možné zakoupit v Městském informačním centru novou publikaci Kladno Story – příběh města od dr. Filipa Lipky republiky rostou z nadšení z prvních dnů svobody. Letos si výročí vzniku Československa, ale i památný 17. listopad 1989 připomeneme květinami u nového pomníku, pamětní deskou Josefu Kemrovi i publikací s názvem Kladno Story – příběh města.

Autor monografii představuje slovy: „Kladno, město uhlí, oceli a hokeje. Ale také město, které se neustále znovu vynalézá. Z malé vesnice na okraji lesa vyrostlo v průmyslovou metropoli a symbol moderního Československa. Díly a hutě mu daly tvář, která se zdála neměnná, než zmizely a město začalo hledat novou identitu.

Kniha provází čtenáře od středověku po současnost a ukazuje, jak jeho tvář utvářeli lidé, práce i velké dějinné zvraty. Je to příběh města, které se znovu a znovu proměňuje, hledá vlastní cestu a přitom si uchovává svou osobitou tvář.“ Nutno dodat, že se čtenářům do rukou konečně dostává pohled na naše město od člověka, který má odstup – a přesto je trochu „náš“. Působí totiž jako průvodce Muzea věžáků a v současné době pracuje jako kurátor připravované výstavy oKarlu Wittgensteinovi, která bude v Kladenském zámku k vidění od dubna 2027.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze zpravodaje Měsíčník Kladno.